Pavla Topolánková
»

Dcery a jejich matky

vytisknout článek

Na první pohled vypadají spíš jako nerozlučné kamarádky: ty, které se umějí podpořit v těžkých chvílích. A stejně tak si užít dobrodružnou cestu.

Pavla Topolánková (52) manželka premiéra ČR
Jana Topolánková (23) studentka

Rodinu Topolánkových v posledních měsících ‚proslavil‘ odchod premiéra Topolánka od rodiny a nemanželské dítě s místopředsedkyní sněmovny Lucií Talmanovou. Místo toho, aby to rodinu rozvrátilo, vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti se naopak posílily. „Jsme si teď o hodně blíž, semkli jsme se a odchod tatínka jsme nesli společně,“ prozrazuje Jana Topolánková, studentka kulturologie na Univerzitě Karlově. Svoji maminku by prý ani za nic nevyměnila: „Jednou z věcí, které na ní obdivuju, je věrnost. Vážím si jí jako člověka – když mám problém, je tím prvním, komu se svěřím,“ dodává. Na focení pro Elle to bylo vidět. Spíš než jako matka s dcerou působily obě dvě jako kamarádky nebo sestry. Navzájem se smály oblečení, které jim naše stylistka vybrala, a před objektivem fotografa rozehrávaly svoje důvěrné úsměvy a pohledy. Rodinná pouta v přímém přenosu.

Paní Topolánková na Janě zase miluje její opravdovost: „Moje dcera je hodně chytrá a ze zásady nelže, což se dneska moc nevidí,“ říká Pavla, která s Janou a patnáctiletým synem Tomášem sdílí domácnost nedaleko Pražského hradu. S dcerou se neshodne maximálně v otázce pořádku. „To jsou pak rychlé výměny názorů,“ dodává. Je ráda, že má obě děti po svém boku a že Jana nepatří k těm dětem, které se v osmnácti letech osamostatní a už své rodiče nepotřebují.

Samozřejmě, obě vědí, že odluka jednou přijde. „Až nastane vhodná doba, tak to přijmu, ale teď to naštěstí není na pořadu dne,“ přiznává Pavla. Ani Janě se však zatím z maminčina hnízda nechce: „Až to budu cítit, tak vyletím. Teď mám ale pocit, že jsem doma vítána, jsem tu ráda, a ani mě neláká pouštět se do nějakého dobrodružství. Asi musím najít toho správného člověka, se kterým budu chtít bydlet. Teď je to pro mě moje maminka,“ říká s láskou.

To, jak si spolu rozumějí, dokazují i ve chvíli, kdy vyprávějí o svých cestách. Před lety si totiž slíbily, že navštíví kolébky všech civilizací, a tento sen si teď postupně plní. Procestovaly spolu už pořádný kus světa, naposledy Čínu, Tibet a Nepál. „Tibet má své kouzlo a tajemství. Každý večer jsme rozebíraly svoje pocity z těch tajemných klášterů a pak si ujasňovaly jednotlivá náboženství, se kterými jsme se setkaly,“ vypráví Pavla s tím, že s Janou tvoří maximálně sehranou dvojici – mají prý nejen společné zájmy, ale hlavně i tempo. „Jsme oproti ostatním turistům zrychlené a hloubavější. Čteme si navzájem v průvodcích a odborných knihách a rozšiřujeme obzory. Jsme neúnavné,“ směje se dcera Jana. „Když s někým cestujete, potřebujete si vykládat zážitky. Když cestuju s někým jiným, hned mamce volám, že si s nikým tak nerozumím jako s ní. Pak si slibujeme, že už budeme jezdit jen spolu,“ dodává.

Právě mamince vděčí za touhu po poznání. Pavla, bývalá středoškolská profesorka, totiž své děti vychovávala k tomu, aby šly za vzděláním a nelpěly na materiálních věcech. „Vždycky jsem dětem říkala, ať se učí kvůli sobě, a ne kvůli tomu, aby dostaly jedničku. Ta sice potěší, ale spíš rodiče,“ říká Pavla.

Dnes se jejich role tak trochu dorovnaly, Jana při studiu kulturologie svoji maminku dokonce občas ,dovzdělává‘. Pavla totiž zjistila, že její dcera studuje zajímavé knihy, které ona nikdy nečetla: „Takže si je půjčuju a následně o nich pak doma diskutujeme,“ popisuje. Občas také chodí s Janou na přednášky a byla by moc ráda, kdyby se s její pomocí naučila lépe anglicky (dcera Jana totiž mluví tak dobře, že při slavnostní večeři s prezidentem Bushem, na níž zaskočila v roli první dámy, prý některé přítomné zmátla natolik, že ji považovali za součást Bushova týmu).

Svoji maminku kromě vzdělávání Jana podporovala i v kandidatuře do Senátu. „Jana byla pevnou a neoddělitelnou součástí volební kampaně. Měla tričko s mojí fotografií a rozdávala letáčky se slovy: ‚Volte moji maminku‘. Bylo to od ní hezké, byla jsem na ni pyšná,“ říká Pavla, která sice ve volbách neuspěla, ale zato si prý ověřila, jak jsou s dcerou dobrý tým.

Ta tvrzení nenechá bez poznámky: „Dcery by měly podporovat svoje maminky,“ dodává.

Zdroj: časopis Elle - říjen 2007